Oficiální stránky města Zlína
Informační server statutárního města Zlín
Drobečková navigace
Nacházíte se zde: OBČAN > Magistrát - radnice > Popis činnosti útvarů MMZ > Odbor životního prostředí a zemědělství > Životní prostředí a zemědělství > Odpadové hospodářství > Sběr bioodpadu ve čtvrtích Zálešná a Podvesná
Sběr bioodpadu ve čtvrtích Zálešná a Podvesná
Projekt sběru bioodpadů z domácností a zahrad na Zálešné
Co je to bioodpad?
Za biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) je považován jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu mikroorganismy. Pojem je užíván ve zjednodušené podobě jako "komunální bioodpad". BRKO vzniká jednak z domácností (např. zbytky potravin), dále z údržby městské zeleně nebo zahrádek(posečená tráva, listí, dřevní hmota).
Bioodpad ze zahrad
- tráva, listí, zbytky rostlin: kořeny a listy zeleniny, květiny, kousky
větví keřů i stromů (posekané, nastříhané, prořezané nebo zpracované štěpkovačem)
- zbytky zeleniny a ovoce, slupky z brambor, mrkve, čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky z vajec
Proč třídit bioodpad?
Bioodpad tvoří více cca 40% komunálního odpadu. Pokud se bioodpad rozkládá ve skládce, vznikají toxické výluhy a uvolňuje se nepříjemný zápach a s ním skleníkové plyny (metan, CO2). Z odpadu, který se ve skládce rozkládá, vznikají toxické výluhy. Bioodpad mění svůj objem, skládka
je tím nestabilní, pohybuje se a vzniká riziko porušení izolace skládky.
Legislativa
Směrnice Evropské unie jsou postupně promítány do právních předpisů ČR též na úseku odpadového hospodářství. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů a ve znění pozdějších předpisů, stanoví přednost využívání odpadů při jejich odstraňování a přednostní materiálové využití před využitím energetickým.
V prováděcích předpisech – vyhlášce MŽP (č. 294/2005 Sb., č. 41/2005 Sb.) je stanoven zákaz
skládkování kompostovatelných odpadů a omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů v jednotlivých cílových letech.
V bodě 8 přílohy k nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, je stanoveno maximální množství organické složky ve hmotě ukládané do skládek tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 %, v roce 2013 nejvíce 50 %, v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních jednotek z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995.
Snížení množství BRKO a další povinnosti stanovené nařízením vlády č. 197/2003 Sb. vycházejí
ze směrnice Rady o odpadech 99/31/ES.
Sběrné nádoby
Sběr bioodpadů bude probíhat v hygienicky provětrávané nádobě typu Compostainer. Nádoba je opatřena na bočních stěnách a víku velkým množstvím malých otvorů, víko je chráněno před deštěm/sněhem/. Otvory slouží pro přívod vzduchu a odpařování vlhkosti. Distanční žebra na vnitřních stěnách zabrání přilepování odpadu na stěny a umožňují dobré provětrání celé nádoby a též zajištění cirkulace vzduchu potřebného pro aerobní přeměnu. Nad dnem je umístěn mřížkový rošt, kterým prosakuje vlhkost odpadu na dno, kde se následně odpařuje.
Každá domácnost dostane zdarma sadu nádob.
- 1 ks svozová nádoba velikosti 140 l (nebo 240 l) typu "Compostainer"
- 1 ks nádoby "do kuchyně" o obejemu 10 litrů
Do "velké" nádoby patří:
- listí, tráva
- zbytky rostlin: kořeny a listy, květiny, apod.
- kousky větví, keřů o stromů (posekané, nastříhané, pořezané nebo zpracované štěpkovačem)
- spadané ovoce (prokládané trávou a řezem z keřů)
Do malé (kuchyňské) patří:
- zbytky zeleniny a ovoce, okrajky z brambor, mrkve, okusy jablek apod.
- čajové sáčky, kávová sedlina
- skořápky z vajec
Do nádob je zakázáno odkládat !!!!!
- tekuté zbytky jídel, oleje
- maso, uhynulá zvířata
- biologicky nerozložitelné látky
- jiné odpady
Zpracování bioodpadů
Pravidelný svoz BRKO bude realizován pomocí vozidel Technických služeb
Zlín, s.r.o.
Bioodpad bude svážen ke zpracování v biofermentoru v areálu skládky Suchý důl, kde projde po mechanických úpravách (drcení, štěpkování, míchání) aerobní fermentací.
Aerobní fermentace je založena na principu likvidace odpadu procesem, který také můžeme nazvat kompostování. Při kompostování probíhá přeměna bioodpadu stejným způsobem jako v půdě, ale lze ji technologicky ovládat. Řízeným procesem se optimalizují podmínky pro mikroorganismy, které efektivním způsobem rozloží organický substrát na jednodušší látky, které pak dále slouží jako hnojivo. Díky této poměrně jednoduché technologii pak můžeme podpořit zvýšení úrodnosti půdy náhradou za průmyslové organické hnojiva, což kromě ekonomického efektu má významný přínos ekologický, tzn. dochází k přirozené recyklaci, kdy se biologický materiál vrací opět na začátek biologického řetězce.
Výsledným produktem zpracování bioodpadu ve fermentoru je surový kompost sloužící např. k rekultivaci skládky, nebo kompost k energetickému využití. V současné době kompost odebírá teplárna Atel energetika Zlín s.r.o. ke spálení ve fluidním kotli.
- Aktualizoval Robert Navrátil dne ..05.04.2013 08:56
- Odpovědná osoba/odbor: Vladimíra Pavlovová / Odbor životního prostředí a zemědělství
