Baťovské vily a rodinné domy 1

1. Vila Tomáše Bati

Zlín, Čepkov, Gahurova 292
autor: Jan Kotěra
rok dokončení: 1911
vlastník a uživatel: Nadace Tomáše Bati, Gahurova 292, Zlín

Reprezentativní vila v rozlehlém parku, její základní tvar byl navržený a rozestavěný vizovickým stavitelem Františkem Novákem. O dokončení požádal Tomáš Baťa architekta Jana Kotěru, který provedl několik dispozičních změn. Upravil zejména ústřední dvoupodlažní halu. Zasáhl i do vnějšího vzhledu a architekturu exteriéru výrazně zjednodušil. Vila byla umístěna v zadní části krásně zvolené a rozlehlé parcely na Čepkově, s výhledy do neporušené přírody nad říčkou Dřevnicí. V letech 1911- 15 přibyl Kotěrův zahradnický domek. V pozdějších letech park protnula nová čtyřproudá komunikace (ulice Gahurova).

2. Vila Jana Antonína Bati

Zlín - centrum města, ulice Osvoboditelů 187
autor: Firma Zlámal a Plaček, či F. L. Gahura
rok dokončení (projekt): 1927 (1926)
vlastník a uživatel: Český rozhlas, Vinohradská 12, Praha 2

Vila je významnou památkou na Jana Antonína Baťu, který vedl firmu po smrti svého nevlastního bratra Tomáše, zakladatele podniku. Architektonicky i rozměrově nenápadný objekt. Stylově je dům pojat v duchu rané kotěrovské modemy velmi civilního ražení. Budova je v současné době sídlem Českého rozhlasu - studio Zlín.

3. Vila MUDr. Bohuslava Alberta

Zlín, Zálešná, Havlíčkovo nábřeží 3019
autor: František Lydie Gahura
rok dokončení (projekt): 1928 (1927)
vlastník: Baťova krajská nemocnice
Vila je součástí nemocničního areálu, kde stojí na jeho okraji.

Postavena byla pro MUDr. Alberta, primáře a ředitele Baťovy nemocnice. Stavba je dokladem sparťanského pojetí Gahurovy architektury podřízené celku, s industriálními okny a strohou estetikou i dispozicí.

4. Vila arch. Vladimíra Karlíka

Zlín, Nad Ovčírnou, U Lomu 629
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení: 1935
vlastník a uživatel: soukromá osoba

Volně stojící rodinný dům je součástí komorního obytného souboru ohraničeného lesem. Je jedním ze čtyř realizovaných vzorových rodinných domů, oceněných v mezinárodní architektonické soutěži, vypsané firmou Baťa v r. 1935 (mezi porotci byl i francouzský architekt Le Corbusier). V soutěži šlo o nalezení dalších typů firemních domků. I když se žádný z oceněných objektů sériového provedení nedočkal, jsou dnes právem řazeny mezi několik evropských expozic moderního bydlení. Dům získal v soutěži 3. cenu. Je navržen v duchu baťovské architektury, svým dvouúrovňovým prostorovým řešením, "americkými" okny a prolínáním do exteriéru se z ní ale výrazně vyděluje. Dodnes je to jedna z nejkrásnějších staveb Zlína. Vladimír Karfík zde se svou rodinou bydlel 10 let.

5. Vila ředitele Hugo Vavrečky

Zlín, Mokrá, Stráže 3661
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1941 (1939)
vlastník a uživatel: ALLWOOD, a. s.

Vila je členěna do dvou na sebe kolmých křídel - obytného a obslužného. Autor Vladimír Karfík navrhoval každou z ředitelských vil ve slohu, který si stavebník určil. U ředitele Hugo Vavrečky to měl být styl Jana Kotěry, výsledek je ovšem daleko více ukázkou masivní architektury pozdního funkcionalismu 40. let než dílem, které by připomínalo Kotěrovskou modernu.

6. Vila ředitele Josefa Hlavničky

Zlín, Mokrá, Stráže 3662
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1941 (1938)
vlastník: ALLWOOD, a.s., Kvítková 4703, Zlín
uživatel: EP Kapitál Group, a.s., Stráže 3662, Zlín

V případě této ředitelské vily si stavebník rovněž určil sloh, ve kterém má Vladimír Karfík dům navrhnout. U ředitele Josefa Hlavničky to měl být koloniální styl. Poměrně konzervativní pojetí dispozice a fasád kombinuje symetrii s asymetrií. Na fasádě byly použity prvky z umělého kamene pískového odstínu, ostatní plochy pokrývá omítka kontrastní svou hrubou strukturou. I když dům nepatří k vrcholům Karfíkova rozsáhlého díla, je dokladem jeho schopnosti oživovat různá architektonická pojetí.

7. Vila ředitele Dominika Čipery

Zlín, Burešov 3675
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1942 (1939)
vlastník: Centrum pro postižené a ohrožené děti, Burešov 3675, Zlín

Vila je typická svým racionálním klasicismem 30. let, který vychází z architektonické modemy. Kvalita domu tkví v harmonickém spojení s parkem, citlivé práci s materiálem. V architektově díle zaujímá zvláštní postavení, neboť zhodnocuje některé myšlenky Adolfa Loose. Charakteristickým - jinde nepoužitým - detailem stavby jsou roštová okna skrytá za betonovou, vně obloženou mříží. Pozoruhodná je i práce s obkladem - tmavší rohovky lemují nároží, nad praží a vodorovné pásy na fasádě, světlejší tvoří výplň, členěnou dále nepravidelně rozmístěnými obkladačkami, opět tmavými.

Domek zahradníka - vrátného Čiperovy vily

Zlín, Burešov 3674
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1941 (1940)
vlastník: Centrum pro postižené a ohrožené děti, Burešov 3675

Dům je zajímavý z několika hledisek: prostý hranol z režného zdiva vychází z baťovských minimálních rodinných domků, odlišuje se ale stanovou střechou i svou střídmě klasickou formou. Dispozicí rozvinutou kolem středního komína i různým pojetím čtyř fasád připomíná myšlenky F. L. Wrighta a Adolfa Loose. Kvalita domu tkví v harmonickém spojení s parkem a vilou v duchu anglického venkovského sídla.

8. Vila ředitele Františka Maloty

Zlín, Lazy I. 3689
autor: Vladimír Karfík
rok dokončení (projekt): 1943 (1941)
vlastník:  soukromá osoba
uživatel: Dětský domov rodinného typu, Zlín

Ředitel Malota si pro svou vilu vybral porýnský předhitlerovský styl. Při pohledu na půdorys domu ale nelze přehlédnout organické rozložení domu a jeho spojení se zahradou. Tato koncepce přibližuje řadu Karfíkových projektů stavbám F. L. Wrighta. Pozoruhodným detailem stavby jsou nárožní zalamovaná okna a vikýře částečně zapuštěné do pozednicového zdiva. Oba tyto prvky jsou ve Zlíně unikátní. V interiéruje zachována řada původních prvků zařízení domu.

9. Vila Ludvíka Maloty

Zlín, Paseky,
K Pasekám 3679
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení (projekt): 1942 (1941)
vlastník:  soukromá osoba

Vila rodiny Ludvíka Maloty, majitele cukrárny, vinárny a pálenice, byla postavena jako dvou bytová - druhý byt byl určen jednomu z jeho synů - Karlu Malotovi. Z architektonického hlediska jde o velmi zdařilé dílo, z ulice uzavřená hmota domu se otevírá zahradě rohovou terasou sevřenou oběma křídly domu tak, že přímý výstup z obývacího prostoru do zahrady je pohledově i klimaticky chráněn. Součástí architektury domu je originální vestavěný nábytek, rovněž dílo architekta Plesníka, vila je významným dílem nebaťovské architektury 40. let. 

10. Zikmundova vila

Zlín, Nivy, Žlebová 2894
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení: 1953
vlastník a uživatel: Ing. Miroslav Zikmund

Volně stojící obytná vila 30. let, adaptovaná pro stejný účel v 50. letech. Dům cestovatele Ing. Miroslava Zikmunda tvoří spolu se sousedním domem Ing. Jiřího Hanzelky a domem skladatele Zdeňka Lišky (Kudlov) unikátní soubor tří poválečných vil. Spojuje je jak osoba autora, tak osoby stavebníků. Zdeněk Liška byl tvůrcem hudby k filmům H+Z. Vily jsou u nás ojedinělým příkladem poválečného vývoje noblesní prvorepublikové vily ve vilu 2. poloviny 20. století. Jinde nevídaná je přitom jejich stylová originalita, která neformálně rozvíjí architekturu baťovského Zlína. Dům Miroslava Zikmunda nebyl na rozdíl od dalších dvou novostavbou, ale adaptací starší vily.

11. Hanzelkova vila

Zlín, Nivy, Žlebová 1590
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení (projekt): 1955 (1953 - 54)
vlastník a uživatel: město Zlín, Rehabilitační stacionář

Vila Jiřího Hanzelky stojí ve svahu o něco výše než Zikmundova vila a má pyramidální kompozici (završenou dříve ještě z dálky viditelnou americkou vysílačkou Collins na střeše domu). Značně se liší od organizovaného pojetí Zikmundova domu a symbolicky dominuje zástavbě Niv. Zjevná nadsazenost měřítka i velikost Hanzelkovy vily je dána dimenzováním prostoru na zvuk varhan, které byly pro dům zapůjčeny od profesora Reinbergera z Prahy. V roce 1958 daroval Jiří Hanzelka dům městu s podmínkou využití pro mateřskou školu s celodenním provozem.

12. Liškova vila

Zlín, Kudlov, Filmová 308
autor: Zdeněk Plesník
rok dokončení (projekt): 1959 (1956)
vlastník: soukromá osoba (objekt není užíván a je značně zdevastován)

Dům hudebního skladatele Zdeňka Lišky (mimo jiné autora hudby k filmům Markéta Lazarová, Údolí včel, Obchod na korze, Vynález zkázy, Vyšší princip, i k filmům Hanzelky a Zikmunda) patří k pozoruhodným stavbám poválečné éry. Vazba dům - zahrada je u Liškovy vily nejpokročilejší, obytný prostor přechází díky pergole do pobytové části zahrady s bazénem. Toto organické spojeni Je přísně geometricky komponováno. Harmonickému spojení domu se zahradou napomáhá i citlivá volba materiálů (přírodní kámen, cihla, betonové odlitky v pískovém odstínu). Všechny tři vily (Zikmundova, Hanzelkova a Liškova) se vyznačují precizním řešením, ve kterém architekt usiloval o souvislý obytný prostor prolínající se do zahrady. Pro předválečné vily bylo typické oddělení funkce obytné a obslužné. Tady se tyto dva prvky propojují v celek. U obytných prostor je kladen důraz na velkorysost a přehlednost, dokonale jsou zvládnuty funkční vazby, minimalizována vzdálenost a prostor je úsporně členěn pomocí vestavěného nábytku.

Použitá literatura

  • P. Všetečka, Zlín - pasportizace stavebních památek (zadavatel: Úřad města Zlína)
  • Konzultant: ing. arch. Pavel Novák, hlavní architekt města Zlína 
  • Aktualizoval Pavel Straka dne ..23.03.2010 09:17
  • Odpovědná osoba/odbor: Pavla Julinová / Oddělení cestovního ruchu, vnitřních a vnějších vztahů