Oficiální stránky města Zlína
Informační server statutárního města Zlín
Drobečková navigace
Nacházíte se zde: OBČAN > Tiskové zprávy > Když to dobře hraje, naplní mě to štěstím, říká Lubomír Morávek
Tiskové zprávy
Když to dobře hraje, naplní mě to štěstím, říká Lubomír Morávek
Zlín - Muzikant Lubomír Morávek se stane už za několik dnů novým držitelem prestižní Ceny města Zlína. Přijme ji s pokorou. "Když jsem se dozvěděl, že cenu dostanu, byl jsem překvapený. Tenhle pocit ale rychle vystřídalo potěšení," svěřil se uznávaný hudebník.
Co to pro Vás znamená, že se stanete držitelem Ceny města Zlína?
Beru to jako ocenění dlouholeté muzikantské činnosti v regionu. Nejen mé osoby, ale hlavně BIG BANDU, všech jeho členů. Vždyť právě teď v březnu jsme oslavili dvacet let od založení.
Takže cenu oslavíte s kapelou?
Samozřejmě, musím kolegům projevit svou vděčnost. Takže je pozvu na pohoštění. A jemně připomenout si chci tuhle událost i s ostatními muzikanty, se kterými jsem spolupracoval.
Muzikantem jste celý život. Jak se rodí takhle dlouhý vztah?
Teď odpovím tak, jak si myslím, že to mohlo být. Muziku měl rád už můj tatínek, maminka si pořád zpívala. A jednoho dne se objevily pod mou postelí housličky. Jak se tam dostaly, to už dnes nevím, nicméně byl to první hudební nástroj, na který jsem se začal učil hrát. Poté přišly další a mou láskou se staly nástroje dechové, zejména saxofon a klarinet, nebo jak se mu v Čechách říká, štěbenec, protože v muzice štěbetá. Na cestičku k hudbě jsem se tedy dostal už jako malý a zůstal na ni až dosud.
Čím to je, že jste zůstal u hudby už desítky let?
Muzika je pro mě jako droga. Jako cigareta pro kuřáky, ti také říkají, že přestat nejde. U mě to je stejné. Jiný koníček nemám, nevlastním auto, chatu, zahradu, žiji muzikou. Když to dobře hraje, to je prostě potěšení, které vás naplní štěstím.
Myslíte si, že se ve Zlíně muzice daří?
Bude těžké spravedlivě a objektivně odpovědět. Ale určitě ano, daří, mám spoustu zpráv, že mladí muzikanti cvičí třeba v garážích, noví hudebníci se rodí. Je ale potřeba si položit otázku, jaké hudbě se dnes daří? V jakém obsazení? Kytara, baskytara, buben, klávesy, to je vše. Dechové nástroje, které jsou plus, tam nejsou. Tvrdím proto, že dnešní hudba je plytká, tuhle podrží klávesák akord, tamhle podrží klávesák akord. Přijdou dva nebo tři a vyhrávají jako orchestr, protože mají všechno nastrkané v té technice. To je vhodné ale tak na oslavu šedesátin, z ekonomických důvodů, jinam ne. Když při poslechu zavřete oči, měli byste vnímat melodii. U této dnešní hudby je melodie velmi nepatrná a spíše jde o říz rytmické sekce.
V této souvislosti si kladu ještě jednu otázku: kam mizí absolventi hudebních škol? Máme ve Zlíně čtyři hudební školy, ale najít kvalitního muzikanta je problém. A pokud ho najdete, má závazky v několika kapelách najednou. To za mého mládí nebylo, my byli patrioti, kteří byli hrdí, že hrají v jedné skupině. Ale dnes je jiná doba.
Vy také učíte, osm let například působíte v hudební škole Morava. Mění se v průběhu let vztah mladých muzikantů k hudbě, ke cvičení?
Nepovažuji se za dlouholetého nebo zasloužilého pedagoga. Mám ale zkušenost, že těch talentovaných žáků, kteří vydrží u muziky, je dnes málo. Mají jiné zájmy, asi je to táhne spíše k počítačům či jiným aktivitám.
Čtenost článku: 234
- Aktualizoval Zdeněk Dvořák dne 27.03.2012 08:08
- Odpovědná osoba/odbor: Zdeněk Dvořák / Tiskový mluvčí Magistrátu města Zlína
